František Andres III.

Narozen: 1832       Zemřel: 1905


František Andres III. (20. 6. 1832 Jíloviště č. p. 2 – 13. 7. 1905 Jíloviště č. p. 2).

Syn Františka Andresa II. a můj pra-pra-pra-dědeček.

Roku 1855 se ujímá rodinného majetku. Ve středu 16. 9. 1857 se oženil se svou sestřenicí, Kateřinou Šárkovou ze Zbraslavi (17. 11. 1839 Zbraslav č. p. 3 – 26. 9. 1901 Jíloviště č. p. 2), dcerou Jana Šárky, měšťana zbraslavského (bratr Františkovy matky Anny Andresové roz. Šárkové, tzn. jeho strýc) a Kateřiny Valtrové z Radotína.  

Ø  Rodiče Jana Šárky byli Tomáš Šárka a Františka Svobodová.

Ø  Rodiče Kateřiny Valtrové byli Josef Valtr, řezník z Komořan, a Marie Vosolíková z Radotína č. 26.

Kateřina Šárková roz. Valtrová, když ovdověla, si na Zbraslavi zřídila hostinec, který nakonec její syn Josef Šárka a bratr Kateřiny Andresové roz. Šárkové prodal, a odstěhoval se do Prahy. Kateřina Šárková roz. Valtrová pak dožila na Jílovišti č. p. 2 u své dcery a zetě, zemřela zaopatřena svátostmi 30. 1. 1869 ve věku 60 let, a byla pochována v Líšnici.

S Kateřinou Šárkovou měl František 7 dětí:

-          Gustav Andres I. (*28. 7. 1858)

-          Marie Andresová III. (*6. 7. 1860)

-          František Andres IV. (*1. 5. 1862)

-          Anna Andresová II. (*24. 7. 1864)

-          Jan Andres II. (*12. 5. 1866)

-          Kateřina Andresová II. (*16. 4. 1868)

-          Růžena Helena Andresová (*16. 8. 1871).

V roce 1864 se stal obecním starostou Jíloviště a Trnové, kterým byl dlouhých 38 let, později se stal i okresním starostou okresu Smíchovsko-zbraslavského. Zřejmě byl i členem Kurie venkovských obcí v českém zemském sněmu. Zemský sněm volil z jednotlivých kurií poslance do Říšské rady, což byl parlament Předlitavska, který měl dvě komory: panskou a poslaneckou sněmovnu. 

Roku 1882 nechal postavit obecní kůlnu a zvonici, která byla později využívána jako hasičská zbrojnice. V roce 2013 probíhá renovace této zbrojnice.

Ve středu 13. 10. 1875 byl František jako starosta Jíloviště a Trnové pozván k jeho eminenci knížeti kardinálovi Schwarzenbergovi, který vyjádřil přání přifařit Jíloviště k trnovské farnosti. 9. 3. 1883 bylo po vleklých a tvrdých sporech s Líšnicí Jíloviště oficiálně odfařeno od Líšnice a přifařeno k farnosti v Trnové. Za jeho věrné služby a jako uznání jeho práce mu poté kardinál Schwarzenberg přidělil k užívání v Trnovském kostele sv. Ducha stolici, první po pravé straně od oltáře, ke které dostal i klíč.

V roce 1884 postavil „Boží muka“, pod něž uložil láhev se základním spisem a s penězi té doby. Nechal také vybudovat obecní silnici do Trnové, kde byl společný hřbitov, kam byli pohřbíváni Andresové této větve rodu od 2. poloviny 19. století, až do jejich definitivního vymření po meči v r. 1948. Pro usnadnění pohřbů získal přes svého syna Gustava I. od zbraslavského knížete Bedřicha Jindřicha Öettinger-Wallerstein i starý kočár, který nechal přestavět na pohřbení vůz a který byl v majetku obce. Vůz bohužel v noci z 5. na 6. 8. 2006 shořel při velkém požáru stodol č. p. 3., kde byl od pohřbu Antonína Andresa roku 1966 odstaven.

Druhou komunikací, kterou nechal vybudovat, je spojovací cesta mezi Jílovištěm a Lipencemi, které se mezi lidmi dodnes říká „Andresova“ nebo také „Andresovka“.

Velice si prý potrpěl na lov a byl zván na hony zbraslavského panství i širokého okolí.

Ve středu 1. 1. 1890 založil kroniku obce Jíloviště, mj. s prohlášením „Ve jménu Všemohoucího, přeji sobě, aby Bůh veškeré zlo od naši obce odvrátiti ráčil...“.

V době svatby svého druhorozeného syna Františka Andresa IV. s Josefou Žežulkovou smluvně předal hospodářství Františkovi a odešel se svou ženou Kateřinou na výminek vedle statku č. p. 2 do č. p. 54. Podle této smlouvy (notářského spisu jednacího čísla 7795) ze dne 29. 10. 1895 dále měli nárok na určité výnosy z hospodářství. 

V pátek 28. 6. 1901 byl od císaře Františka Josefa I. vyznamenán stříbrným záslužným křížem s korunou a také jeho diplomem. Vyznamenání bylo veřejně oznámeno v Národních listech následující den.

Téhož roku, ve čtvrtek 26. 9. 1901, v půl páté odpoledne, zemřela jeho žena Kateřina zaopatřena svátostmi ve věku 61 let. Byla nejprve pochována do rodinné hrobky v Trnové, v r. 1948 byly její ostatky před pohřbem jejího syna Františka IV. převezeny do nové hrobky Cvrčků na Jíloviště.

Obecního starostenství se František vzdal 2. 2. 1902. Téhož dne byl jednohlasně zvolen čestným občanem obcí Jíloviště a Trnová. Jeho nástupcem byl jeho zeť Jan Cvrček IV., manžel jeho dcery Kateřiny Andresové II. Dne 21. 4. 1902 se vzdal okresního starostenství.

František zemřel zaopatřený svátostmi ve čtvrtek 13. 7. 1905 ve věku 73 let. Velkolepý pohřeb se konal v sobotu 15. července 1905, ve 3 hodiny odpoledne vyšel průvod do Trnové,  kde byl pochován do rodinné hrobky. V roce 1948 byly jeho ostatky před pohřbem jeho syna Františka IV. převezeny do nové hrobky Cvrčků na Jíloviště.

Jan Cvrček II. po jeho smrti změnil název rodinného hostince „Hostinec Františka Andresa“ na hostinec „U Andresů“. Do dnešní doby se nám po něm zachovalo několik málo osobních věcí, jako např. deník, osobní bible nebo peněženka z krokodýlí kůže s nákladně vyšívanými iniciály. Z doby jeho politické kariéry se dochoval rychtářský býkovec.